Po zasklení lodžie se z ní stane uzavřený prostor, který ale v zimě často zůstává studený a vlhký. Příčinou bývá kombinace tří faktorů: chybějící izolace, nedostatečné větrání a absence zdroje tepla. Bez řešení těchto problémů se na lodžii bude srážet voda na sklech i na zdech, což dříve nebo později poškodí omítku a vytvoří plíseň. Prvním krokem by mělo být zjištění, zda je lodžie vůbec vhodná k celoročnímu využití – záleží na orientaci vůči světovým stranám, míře zastínění a kvalitě provedení zasklení. Pokud jste si při plánování zasklení lodžie v paneláku nechali prostor pro dodatečné úpravy, máte výhodu.

Klíčem k suchému prostředí je řízené větrání. Zasklená lodžie bez otvorů pro přívod a odvod vzduchu funguje jako skleník – přes den se přehřívá a v noci vlhkost kondenzuje. Řešením jsou mikroventilační štěrbiny v rámech oken nebo instalace malého rekuperátoru. Rekuperace odvede vlhký vzduch a přivede čerstvý, předehřátý, čímž se výrazně sníží riziko kondenzace. Náklady na malý decentralizovaný rekuperátor se pohybují v řádu několika tisíc korun a spotřeba elektřiny je minimální. Pokud není rekuperace možná, stačí pravidelně větrat krátce a intenzivně, ideálně několikrát denně.

Vytápění lodžie je druhá část rovnice. Elektrický přímotop nebo infrazářič dokáže prostor vytemperovat, ale provozní náklady mohou být vysoké, pokud není lodžie alespoň částečně izolovaná. V panelákovém bytě se často vyplatí prodloužit topný okruh z bytu – například pomocí deskového radiátoru napojeného na stávající soustavu. Tím se teplo dostane na lodžii levněji než přes elektřinu. Podlahové vytápění je komfortní, ale u tenkých konstrukcí lodžie může být problematické kvůli výšce podlahy. Před instalací je nutné ověřit, zda to umožňují stanovy společenství vlastníků a zda nedojde k zásahu do společných částí domu.

Kombinace odvlhčení a vytápění musí být vyvážená. Pokud lodžii vytápíte, ale nevětráte, vlhkost se bude srážet na chladnějších místech, typicky u podlahy a v rozích. Pokud naopak jen větráte a netopíte, prostor zůstane studený a nepoužitelný. Ideální je nejprve zlepšit izolaci – zateplit podlahu, strop a čelní stěnu, doplnit těsnění do rámů a teprve poté řešit zdroj tepla a větrání. Tím se sníží energetická náročnost a zvýší tepelná pohoda. Pro celoroční bydlení na lodžii je nutné počítat s tím, že jde o kompromis – nikdy nebude tak komfortní jako obytná místnost, ale s rozumnými úpravami se dá používat i v zimě.