Výběr ortodontické léčby závisí na mnoha faktorech, mezi nimiž hraje prim věk pacienta a složitost vady. U dětí a dospívajících se často upřednostňují snímací rovnátka, protože jejich čelist stále roste a zuby se dají snáze usměrnit. Fixní rovnátka jsou naproti tomu univerzálnější a dokážou řešit i složité rotace či skusy, které by snímací aparát nezvládl. Při rozhodování mezi oběma typy je užitečné znát rozdíly mezi fixními a snímacími rovnátky, které zahrnují nejen estetiku a komfort, ale také nutnost spolupráce pacienta.

U malých dětí do deseti let převažují snímací rovnátka. Jsou měkká, dají se vyjmout při jídle a čištění a často stačí nosit je jen v noci. Dětský pacient ale musí být ukázněný, jinak léčba selže. U dospívajících a dospělých se častěji volí fixní rovnátka, protože poskytují trvalý tlak a výsledek je předvídatelnější. Záleží však i na náročnosti korekce: jednoduché mezery nebo mírné stěsnání může vyřešit i moderní snímací aparát, zatímco těžké anomálie vyžadují pevný systém.

Věk pacienta ovlivňuje také rychlost léčby. U dětí je kost pružnější, a tak se zuby posouvají rychleji. U dospělých je metabolismus kostí pomalejší, proto léčba trvá déle a bývá náročnější na spolupráci. Fixní rovnátka jsou proto u dospělých častější volbou, i když estetické varianty, jako jsou keramické nebo lingvální systémy, nabízejí diskrétní řešení. Snímací rovnátka mohou být vhodná pro dospělé s lehčími vadami, kteří jsou ochotni nosit aparát alespoň 20 hodin denně.

Před zahájením léčby je vždy nutná důkladná diagnostika. Ortodontista zhodnotí rentgenové snímky, modely chrupu a stav paradontu. Teprve poté doporučí konkrétní typ rovnátek. Pokud váháte, která varianta je pro vás nebo vaše dítě vhodná, nechte si poradit odborníkem. Nesprávně zvolený aparát může léčbu prodloužit nebo zkomplikovat.